Bloodthirsty I.| Pohled | 2.kapitola

29. ledna 2013 v 12:32 | Lenny |  Bloodthirsty I. Kapitoly
NÁZEV DÍLU : POHLED
DÍL : 2
AUTOR : lenny
BETAREAD : Christine
BLOG : lennybarnes
POSTAVY: ZDE

Seděla na balkoně a dívala se na měsíc. Lehký větřík si pohrával s jejími dlouhými, vlnitými vlasy. Cítila, jak se jí větřík dotýká její studené až ledové tváře. Zavřela oči a začala cítit ten klid…Po chvilce slyšela zaparkování aut, řev malých dětí v kočárku po ulicích a jednu ženu jdoucí po chodníku, cítila její nádhernou vůni parfému s příchutí jahod. Byla klidná, oddychovala tiše. Ale její srdce bilo velmi rychle. Její krev v žilách se naplňovala. Jakoby se s někým pohádala, nebo šla někam do práce, kde se necítí dobře.
Rachell … která tohle všechno cítila s ní, pomalu otevřela oči. Které se jí zbarvily do černé, temné barvy, pootevřela rty a nadýchávala její vůni krve, která jí proudila v těle.
" Jak božské." Řekla tiše, najednou jí přerušilo mňoukání. Všechno se jí náhle ztratilo, už neslyšela a necítila nic. Rychle se otočila, vedle sebe viděla černou kočku Mandy, která patří Angele.
" Musela jsi mě vyrušit?" zeptala se Rachelle protivně.
" Rachelle, táta už jede z práce. Máme připravovat dolů tašky a kufry." Řekla Angela z pokoje a balila ještě poslední věci. Rachelle si povzdychla, vzala Mandy do náruče a vešla do pokoje. Položila Mandy na postel a sedla si ke stolu.
" Psali nám ze školy, že nás čekají ." Pověděla Angela, popadla kosmetiku a dala do tašky.
" Kdo?" zeptala se zaraženě Rachelle.
" No Ředitel školy a další učitelé." Odpověděla Angela a dívala se po pokoji, jestli má opravdu všechno.
" Hele máš sbaleno všechno? Vracet se kvůli tobě nebudeme." Řekla a popadla tašku. Rachelle přikývla a podívala se na Mandy, zrovna se hezky uvelebila na polštáři která patří Angele.
" Nezapomeň si Mandy hlavně." Upozornila.
" Neboj, na ní myslím pořád."mrkla na Rachelle a odešla z pokoje dolů dát tašky. Rachelle si povzdychla, zvedla se nakonec také ze židle. Popadla své tašky a naposled se podívala na pokoj, ve kterém strávila mnoho času, plno dobrodružství a nádherných zážitků.
" Tak sbohem." Řekla tiše a odešla z pokoje dolů.
Angela šla znovu nahoru a dala do malé klece Mandy.
" Tak holka moje, musíš vydržet pár hodin uvnitř." Popadla poslední tašku, zhasla v pokoji a šla dolů. Rachelle seděla na jednom kufru a čekala, až přijede jejich otec.
Angela ještě zkontrolovala celý byt a všude zhasínala, na chodbě u dveří ale zatím nechala rozsvíceno. Najednou zaslechli, jak někdo zastavil před domem.
" Tak zvedej ten svůj líný zadek mladá dámo a jdeme házet tašky do kufru." Řekla Angela, otevřela dveře a šla ven. Rachelle protočila oči v sloup a šla pomoc starší sestře.

Celá cesta až na místo, kde se nachází škola. Trvá až pět hodin. Angela seděla ve předu vedle otce a dívala se na cestu. Rachelle vzadu měla sluchátka v uších a poslouchala tvrdý metal. Vedle ní byla klec, ve které byla Mandy.
" Kolik že je?" zeptala se Angela. Otec se podíval na své hodiny na rukou.
" Je 10 hodin večer zlatíčko" odpověděl a dál se věnoval dálnici.
" Takže počítám že tam budeme tak kolem tří rána?" zeptala se. Otec přikývl.
" Tak nějak, možná i dřív pokud nebudou kolony." Řekl a pousmál se na svoji starší dceru.

Uběhlo pár hodin, dálnice byla skoro prázdná. Jen hustě sněžilo a foukal lehký větřík.
Angela měla otevřenou malou knížku a četla si informace o škole, dívala se na obrázky. Pořád se musela vracet na stránku, kde byli vyfocení společně nejstarší žáci školy. Pořád si je prohlížela, zajímalo jí jací upíři tam vůbec budou, jak se budou chovat. Jestli budou přátelský, milý a nebo agresivní.
" Tak co ses dočetla? Vidím tě každou noc, jak si čteš informace o škole." Řekl otec.
" Jsem zvědavá na tu školu, prohlížela jsem si i na stránkách jak vypadají učitelé, zdají se být milí od pohledu." Usmála se.
" Zlato jestli tam bude nějaký problém. S tebou, s Rachelle nebo budeš mít potřebu mi zavolat, brnkni mi. Na vás dvě si udělám vždycky čas a hodíme řeč po telefonu ano?"
Angela se usmála a přikývla.
Po dlouhé cestě od domova, otec zastavil svým autem před velkou bránou.
" Vidíš támhle tu školu? Sakra ta je božská a velká!" žasla Rachelle a sundávala si sluchátka z uší. Po chvilce se brána začala pomalu otevírat sama.
" Páni luxus." Pohnula obočím Rachelle a dala ruce křížem. Otec se pousmál, znovu nastartoval a jel dovnitř. Vyjel malou cestičkou až nahoru ke škole. U školy chodilo několik upírů a zvědavě se ohlíželo po autu, které právě přijíždělo.
" Všichni jsou tak krásný a pohlední." Usmála se Angela. Otec zaparkoval u jednoho auta a vystoupil jako první. Po chvilce vystoupila hned Angela. Musela se ujistit, že vypadá dobře a šla ke kufru. Rachelle také vystoupila a prohlížela si všechny upíry, které chodili u školy.
" Páni jsou tu tak sexy upíři." Pohla obočím a pořád se dívala jak u hlavních dveří na schodech sedí nějaký upíři, smějí se a něco si povídají.
" Rachelle přestaň zapalovat lýtka a pomoc nám s taškami." Řekl otec, Rachelle se ihned probudila a popadla své tašky. Najednou ze školy vyšla jedna starší učitelka s dlouhým červeným kabátem, vlasy měla sepnuté do ohonu. Rychlým krokem běžela k nim.
" Dobrý den, jsem zástupkyně ředitele Dagmar Werklerová" s úsměvem si podala se všema ruku.
" Angela a Rachelle Hallison že?" zeptala se. Obě děvčata přikývli.
" Vítám vás v naší škole, zavazadla vám vezmou nějací hoši." Otočila se na partičku mladých upírů, ty hned věděli o co jde. Dva se zvedli ze schodů a vyběhli k nim. Jeden měl černé rasta copánky s hnědými oči a druhý černé rozčepýřené vlasy s hnědými oči. Byli to nevlastní bratři. Rachelle mohla po nich oči nechat.
" Thomas a Sebastian vám donesou kufry až do vašeho pokoje." Řekla mile učitelka Weklerová. Thomas, s rasta copánky se pousmál na obě dívky a vzal kufry Angele.
" Ehm jsou docela dost těžké." Upozornila.
" Pro mě jsou lehké." Odpověděl, pousmál se a očima jí sjel celou od paty až k hlavě, otočil se a šel. Angela se zamračila a podívala se na otce. Ten se trochu díval zaraženě ale pak se podíval na Angelu.
" Dám si čaj s paní učitelkou a pak se půjdu s vámi rozloučit." Mrkl na ně. Angela přikývla a šla za Thomasem. Druhý upír, Sebastian chytil kufr a hodil si ho pevně na rameno. Rachelle se na něj udiveně podívala. Potom vzal kufr do druhé ruky a šel.
" Má docela sílu." Řekla s úsměvem a šla za ním.

Angela tiše a klidně šla vedle upíra Thomase, který jí bral kufry a odnášel do pokoje.
" Jak ses těšila do školy?" zeptal se po chvilce ticha. Angela zvedla oči.
" No, docela hodně. Celý půl rok jsem zjišťovala informace o této škole." Odpověděla. Thomas se pousmál.
" To je dobře" řekl a položil kufry před jedny dveře. Angela se podívala na číslo na dveřích. Bylo na nich číslo " 222" pousmála se.
" Tak tady bude váš pokoj." Ani neotevřel dveře.
" To už zvládnu sama, děkuji." Poděkovala. Thomas přikývl.
" Jo mimochodem jsem Thomas a ty Angela že?" zeptal se.
" Ehm jak to víš?" zeptala se zaraženě.
" Poslouchal jsem u schodů." Mrkl na ní a odešel. Angela otevřela dveře a její oči se rozzářili.
Pokoj měl černý chlupatý koberec, dva stoly se židlemi. Tři postele vedle sebe, mezi nimi byl vždy malý stoleček s lampou. Velké okno s velkou černou záclonou, která chránila proti slunci. Hned s oknem navazovali skleněné zasouvací dveře s balkonem. Angela šla k těm dveřím a otevřela je, usmála se když ucítila lehký větřík, který se jí dotkl její tváře. Zaujal jí temný černý les, který byl hned za školou. Najednou někdo hodil kufr na postel, otočila se. Byl to ten upír Sebastian.
" Děkuji." Poděkovala Rachelle a začala si prohlížet pokoj. Sebastian přikývl, odešel a zavřel dveře.
" Nezdá se mi moc milý." Řekla Angela a dala ruce křížem.
" Ale je krásný." Pousmála se Rachelle a sedla si na postel.
" Jsou tu tři postele, já budu spát u zdi." řekla Angela, Rachelle přikývla a obě si začali vybalovat. Najednou jim někdo zaťukal na dveře. Angela přestala vybalovat a šla ke dveřím, otevřela je a když zahlídla nádherného upíra s hnědými oči, s hnědými dlouhými vlasy nad ramena. Málem se jí podlomili kolena.
" Ehm promiňte, jen vám tu dám klíče od pokoje a hned jdu." Řekl s příjemným hlasem. Angela se usmála.
" Děkujeme." Pousmála se, Upír se na ní letmo pousmál, otočil se na patě a odcházel. Angela tam ještě stála a sledovala ho jak odchází. Měl na sobě černý dlouhý kabát, který mu sedl a šel pomalým krokem.
" Bože ten je." Řekla tiše. Rachelle se usmála.
" Hodili by jste se k sobě." Řekla, Angela zavřela dveře a hodila po ní polštář. Rachelle se zasmála a společně šli dál vybalovat…
Pokračování příště...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Bloodthirsty I.| Pohled | 2.kapitola?

ČETL/A JSEM 100% (4)

Komentáře

1 Kačíí Kačíí | 17. února 2013 v 18:45 | Reagovat

Ůžasný,.. chci další díl,.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama